Alchymie vosků a mazání srozumitelně pro každého

Autor a foto: Pavel Razým, Marek Pazderský

Ze zájezdu: Běžkování v Dolomitech, Olympijský běh na lyžích, Zimní radovánky v Jižním Tyrolsku

Jak už sám nadpis napovídá, mazání lyží je věda. Bez dobře namazaných lyží nepodá závodník optimální výkon. Ale podobné je to i s běžným lyžařem. Závodník si zanadává na servis a při dalším závodu si vše vynahradí. Běžný lyžař „promaže“ jednou a běh na lyžích pro něj začne být nezábavným trávením času na horách.

Jedním z oblíbených hesel závodníků při přípravě lyží je, „smíchej všechny vosky, sníh není blbec, on si vybere“. Bohužel je to jen vysněná a nefungující teorie. Abychom si jízdu po horách opravdu užili, musíme mít lyže optimálně připravené. Jen tak se vyhneme výletu se „smekáním“ nebo dokonce s několikacentimetrovými „bakulemi“ nalepeného sněhu na skluznici. Při správné přípravě je možné soustředit se při toulkách po zasněžených hřebenech na opravdové krásy zimní přírody.

K namazání běžeckých lyží se používá celá řada vosků a technických pomůcek. Důležité je umět vybrat ty správné vosky. Jinak budeme mazat lyže na skate (bruslení), jinak na klasiku. Pro oba styly je dobré věnovat přípravě lyží potřebnou péči. Výrobou běžeckých vosků za zabývá spousta firem. Každý výrobce se snaží nabídnout ucelenou řadu vosků od parafínů, tuhých vosků pro stoupání, klistrů až po fluorové prášky a urychlovače. Pro běžného lyžaře je prakticky i finančně nemožné otestovat všechny vosky od všech výrobců. Optimální je vybrat z běžně dostupných i cenově přijatelných jednu, maximálně dvě značky a s těmi se naučit pracovat. Pro výběr toho správného vosku slouží tabulka v katalogu, případně návody na obalech vosků. Tam se dočteme, pro jaký druh sněhu je vosk vhodný (čerstvý, starý, suchý mokrý, …) a při jakém teplotním rozsahu bude vosk správně fungovat. Když se naučíme používat sadu vosků od jednoho výrobce, je velký předpoklad, že si jízdu na lyžích budeme užívat. Sady různých značek jsou sice hodně podobné, ale drobné rozdíly se najdou a na široký sortiment materiálu mají finanční prostředky opravdu jen servisy profíků. Není ani nezbytné pro začátek pořizovat kompletní sadu. Většina servismanů, nebo i závodníků poradí základní nejvyužívanější vosky, bez kterých se neobejdeme. Doplňovat kufřík s materiálem se dá postupně s ohledem na finance a také na to, kam za sněhem jedeme a jaký druh sněhu v tomto místě převažuje. I s technickými pomůckami je to podobné. V nabídce je jich strašně. Nám jich postačí celkem málo. K těm nepostradatelným patří smývač starých vosků, staré hadry, kartáč na parafíny, žehlička a pro ty náročnější servisní stojan. Ve většině běžeckých center bývají místnosti pro přípravu lyží vybaveny mazacími stoly, někdy i žehličkami.

Lyže pro skat se v celé délce „pouze“ parafinuje. Prvním předpokladem je, že skluznice je čistá, zbavená starého vosku. Pro danou teplotu vybereme odpovídající parafín, kterým za použití žehličky naneseme a zažehlíme do skluznice v celé délce. Po vychladnutí parafín speciální škrabkou odstraníme a ze struktury skluznice vykartáčujeme kartáčem. Pro běžné lyžování stačí použít základní sadu parafínů. Čím je sníh vlhčí, případně čím vyšší rychlost lyží potřebujeme, musíme použít nízce, nebo vysoce fluorové parafíny. Pro ty nejnáročnější výkony se skluznice namazaná vysoce fluórovým parafínem ještě ošetřuje fluórovým práškem. Toto ošetření je lépe přenechat odborníkům, protože zažehlování prášku se provádí za velmi vysoké teploty a při špatné aplikaci hrozí poškození skluznice.

Lyže pro klasiku se parafinuje v přední a zadní části pro jízdu a ve střední části, která bývá výrobcem vyznačená. Podle váhy lyžaře se aplikují stoupací vosky tuhé, nebo tekuté, podle teploty a struktury sněhu. Stoupací vosky se nanáší postupně v tenkých vrstvách při pečlivém rozkorkování, případně rozetření dlaní ruky. Namazaná lyže musí následně vychladnout na teplotu venkovního prostředí, aby na stoupací vosk zahřátý roztíráním nenamrzl sníh. Po vychladnutí je možné vyrazit do stopy. Stoupací vosky většinou potřebují pro správné fungování několik desítek až stovek metrů pro „rozjetí“. Pokud ani potom není stoupací účinek dostatečný, je potřeba přimazat ještě další vrstvu, nebo vosk o stupeň měkčí. V každém případě je dobré vozit v ledvince několik stoupacích vosků, korek a škrabku pro případnou opravu „mázy“ během výletu nebo tréninku.
K mazání lyží neodmyslitelně patří i jejich očištění od vosku po lyžování a naimpregnování parafínem pro uložení do dalšího výletu.

Pavel Razým

Běžkařské zájezdy

Všechny  články a cestopisy

Související