Putování soutěskou Taroko na kole - Taiwan

Autor a foto: Martin Hájek

Ze zájezdu: Taiwan na kole

Celý duben panovalo na Taiwanu až překvapivě suché, teplé a stabilní počasí a tak jsme se na poslední dubnový víkend rozhodli po delší době vyrazit na cyklo výlet do národního parku Taroko. O tom, jak to dopadlo se dozvíte na následujících řádcích.

Cestování s koly po Taiwanu není tak úplně jednoduché, jak se snaží taiwanská vláda přesvědčovat potenciální návštěvníky. Kvalita silnic a cyklostezek je na nadprůměrné úrovni, o tom žádná. Největším problémem při cestování s koly je zde však přeprava, pokud se vám zrovna nechce nebo nehodí šlapat do pedálů. Na víkendy a prázdniny mizí vlakové lístky rychlostí blesku a jsou často dlouho dopředu vyprodané. Vzhledem k našemu rozhodnutí vyrazit na poslední chvíli a faktu, že na východní pobřeží přepravuje kola jen asi každý pátý vlak se rozhodujeme pro ne příliš efektiní kombinaci kolo+bus+kolo+vlak.

Namísto dlouhého sobotního lenošení nás budí mobil ve 4 ráno. Naše první část výletu vede z okraje Taipei, kde bydlíme, na 12 km vzdálené autobusové nádraží. Brzy ráno nám ještě akceptují kola pro přepravu autobusem a tak po páté nasedáme na bus směr Jiaoxi. Krátká jízda busem vede nejdelším silničním tunelem ve východní Asii a trasu, která přes hory a doly na skůtru (nebo kole) trvá několik hodin, tak díky dálničnímu tunelu absolvujeme za hodinku. Po krátké snídani v 7-Eleven nasedáme opět na kola a probouzejícím se městem šlapeme do vedlejšího Yilanu, odkud se nám podařilo sehnat lístky na vlak do naší destinace.

taiwan na kole

V 10 hodin konečně vystupujeme ve stanici vlaku Xincheng, která se nachází nejblíže k soutěsce Taroko. V plánu pro dnešní den je projet soutěskou “až kam to půjde”, užít si jízdu nádhernou přírodou a někdy navečer dojet zpět do blízkého města Hualien.

První kilometry vedou několika tunely, které zkracují cestu proti proudu řeky Liwu, protékající soutěskou. Za svatyní Changchun, skrz kterou protéká mohutný vodopád, začíná silnice lehce stoupat směrem k místům, kde se soutěska prohlubuje a zužuje. Vlaštovčí jeskyně, jak se nazývá jedno z nejatraktivnějších a nejužších části Taroka, projíždíme narychlo. Okolo poledne je zde už poměrně dost turistů a tak jen rychle zkoušíme najít místo, odkud skály pod správným úhlem pohledu vytváří tvar Taiwanu. Po desítkách našich návštěv soutěsky jsme zatím měli štěstí být ve správný čas na správném místě jen 3x a protože začíná mrholit, tak ani tentokrát nejsme příliš úspěšní.

Video ze soutěsky Taroko

Míříme dále skrz Tunel devíti zatáček až na začátek stezky Lushui. Odtud odbočujeme ze silnice směrem na úzkou stezku vytesanou ve skalách nad silnicí. Krátký, ale zábavný trail vede po úzké skalní římse, temným tunelem a po krátkém vysutém mostě. Po pár minutách bezva jízdy terénem jsme zpět na silnici a jen o pár kilometrů dále zastavujeme v osadě Tianhsiang, ležící na konci soutěsky. Za touto malou vesnicí ležící v nadmořské výšce necelých 500 metrů nad mořem se soutěska rozšiřuje a silnice začíná stoupat strměji a hlouběji do hor až někam do sedla Wuling, 3273 metrů nad mořem. Tak vysoko naše plány tentokrát nemíří a tak hned za Tianhsiangem odbočujeme na další turistickou stezku vedoucí k parádnímu dvojitému vodopádu Bayan.

Taiwan na kole

V pozdně odpoledních hodinách už je v horách nakupeno velké množství mraků z oceánu a přeháňky teď střídá lehký, ale vytrvalý deštík. Měli bysme myslet na návrat, ale rozhodujeme se ještě vyrazit směrem k osadě původních obyvatel Taiwanu Jiumeidao, která stojí mimo radar turistů hlouběji v horách. Stezka vedoucí vysoko nad řekou nám vzdáleně připomíná chodníky v oblasti Solné komory. Avšak po pár kilometrech parádní jízdy nám příroda dává nenápadně najevo, že je čas to otočit. Po přechodu přes starý vysutý most napůl poničený tajfuny jsme po pár stech metrech jízdy zastaveni sesuvem půdy, přes který by bylo s koly ne příliš pohodlné a bezpečné se škrábat.

Za hodinu zapadá slunce a tak se narychlo otáčíme a stejnou cestou se vracíme zpět k silnici. Po 14 hodinách na nohou nás už jen čeká 20km dlouhý sjezd soutěskou z 850 metrů nad mořem zpět k oceánu a dalších 20 km po malých a klidných silničkách podél Pacifiku až do Hualienu. Na okraji města nás už očekává kamarád David s jeho dodávkou a odváží nás na vydatnou večeři a pak už jen do postele...

Taiwan na kole

A co následující dny našeho putováni? V neděli vstáváme pozdě. S Davidem vyrážíme na pohodovou jízdu po skvělých cyklostezkách okolo Hualienu. Odpoledne nás ještě vyváží na blízký hřeben, odkud mezi banánovými plantážemi sjíždíme na pobřeží a celé pondělí pak putujeme podél Pacifiku dál směrem na jih...detaily následujících dvou dnů zde už nebudu vypisovat. Přidejte se k nám na podzimní zájezd na kole okolo Taiwanu a zažijete skvělou jízdu podél Pacifiku na vlastní kůži! Věřte mi, stojí to za to!

Tato reportáž vznikla z cesty Taiwan na kole

Aktivní dovolená na Taiwanu

Všechny články a reprotáže