Na první pohled to vypadá jako jednoduchá otázka. Kouknu se na mapu a vidím, ne? Ale ono se ukáže, že to tak jednoduché není.
Dobrá, pojďme tedy kouknout na mapu Evropy. Na první pohled vidíme tři poloostrovy směrem k jihu – poloostrov Pyrenejský, Apeninský a Balkánský. Nejjižnější bod Evropy tedy bude buď v Itálii, ve Španělsku, nebo v Řecku.
Nejjižnější bod Apeninského poloostrova je poblíž městečka Palizzi v Kalábrii na zeměpisné šířce 37,9158°. To je málo a asi i proto se toto místo nijak zvlášť nejmenuje. Nejjižnější bod Balkánu je mys Akrotiki Teinaro, což je špička toho prostředního ze tří „prstů“ poloostrova Poloponésos. Jeho zeměpisná šířka je 36,3853° a oproti jihu Itálie je to tedy více než 170 kilometrů k dobru. A co Španělsko? Mys Punte de Tarifa má zeměpisnou šířku téměř na metr přesně rovnou 36 stupňům. Španělsko tedy poráží Řecko o téměř 43 kilometrů a nejjižnější bod evropské pevniny je poblíž Gibraltarské úžiny.
Ale opatrně, není to nejjižnější bod Evropy. Ještě jsou tu totiž ostrovy. Španělsku v této soutěži moc nepomohou. Kromě pár nevýznamných skalisek, na kterých by se dalo uhrát sotva pár desítek metrů, v Gibraltarské úžině žádné ostrovy nejsou. A necelých 10 kilometrů na jih je už Afrika.
To na jih od Itálie ostrovy jsou. A jaké. Především je tu Sicílie. Její nejjižnější bod Cabo Passero se zeměpisnou šířkou 36,6468° ovšem stále nestačí ani na Balkán, natož na Španělsko. Ještě dále na jih je ovšem ostrovní stát Malta. Nejjižnější bod hlavního ostrova, mys Ghar Hasan má souřadnice 35,8062° a je tedy o 11 kilometrů jižněji než konec Španělska. A ještě o 2 kilometry jižněji lze nalézt neobydlený ostrůvek Filfa a ještě menší skalisko u jeho jižního pobřeží (zeměpisná šířka 35,7865°). Ani Malta ovšem nevyhraje, ještě dále směrem k africké pevnině najdeme jsou již opět italské ostrůvky Pantelleria, Linosa a Lampedusa. Ano, to jsou ty, kde se podle našich médií tísní davy uprchlíků z Afriky. Nejjižnější bod ostrova Lampedusa leží kousek za místním letištěm a jmenuje se příznačně Porta d Europa. Jeho zeměpisná šířka je 35,4930° a dostáváme o dalších 32 kilometrů dále k jihu.
Na jih od Řecka jsou ostrovů a ostrůvků stovky, možná tisíce. Skoro úplně na jihu je největší z nich, ostrov Kréta. Nejjižnějším bodem Kréty je mys Agiofarago na souřadnicích 34,9213°, 63 kilometrů jižně od Lampedusy. Našli jsme tedy nejjižnější bod Evropy? Stále ještě ne. I na jih od Kréty jsou další menší ostrůvky. Není jih mnoho, ale najdou se. Nejjižnější z nich ostrov Gavdos vybíhá svým mysem Akrotiki Tripiti až na souřadnice 34,8009°. A to je o 13 kilometrů ten pravý nejjižnější bod Evropy. Dál už je opravdu jen moře.
Vypravit se na Akrotiki Tripiti je možná ještě složitější, než tento bod objevit. Na ostrově Gavdos není žádné letiště, jediné spojení se světem obstarává značně nepravidelný přívoz z osad na jižním pobřeží Kréty. Musíme se tedy nejprve dostat na tento na největší řecký ostrov. To je celkem snadné, na letiště v Chanii a Iraklionu létají spoje skoro z celé Evropy. Přímý spoj z ČR sice zatím neexistuje, ale třeba z Vídně létá letadel dost. A při troše štěstí i za velmi rozumné peníze.
Bylo by škoda se před další cestou nestavit v historickém městě Chania, projít se kolem zdejšího benátského přístavu, mešity janičárů a navštívit typickou středomořskou tržnici. Též místní muzea, historické a námořní stojí za návštěvu. A na kopci nad městem je pochován nejslavnější zdejší rodák, Eleftherios Venizelos, slavný bojovník proti turecké nadvládě a otec moderního Řecka.
Do městeček na jižním pobřeží ostrova – Paleochora, či Chora Sfakion je možné se dostat místními autobusy. V cestě však stojí Bílé hory Lefka Ori, a tak jízda není jednoduchá. Úzké silničky se kroutí mezi skalami, přes náhorní planiny a horké osady. Směrem k jihu mají Bílé hory velmi strmé svahy rozbrázděné desítkami vápencových soutěsek. Nejznámější z nich, 16 kilometrů dlouhá soutěska Samaria spadá z náhorní planiny Omalos až k moři u osady Agia Rumeli. Sem žádná silnice nevede, dostat se sem můžete jen ze tří stran pěšky – z Paleochory a z Chora Sfakion podle pobřeží, či seshora soutěskou. Anebo ze čtvrté strany po moři lodí.
Loďka z Agia Rumeli na Gavdos jezdí podle sezóny 2 krát až 4 krát do týdne a dobrodružná plavba trvá 4 hodiny. Na ostrově přistaneme v místě zvaném Karave. Je zde jedna kavárna, kostelík a asi tři další stavení. A asfaltová silnička kamsi do nitra ostrova. Občas po ní jezdí místní autobus do 6 kilometrů vzdáleného hlavního „města“ ostrova jménem Kastri. Tady je více civilizace, asi 4 kavárny, jeden hotel a jeden obchod. Ale jsme ve vnitrozemí, k moři je to daleko. Kolem jen horko, prach a kozy. Elektřina se vyrábí v dieselagregátech, voda se čerpá z hlubokých studní a je ní stálý nedostatek.
Z Kastri pokračuje stále ještě částečně asfaltová silnička další 4 kilometry k jihu do vesnice Vatsiana. Zde, v nejjižnější osadě Evropy, žije prý 23 stálých obyvatel. Ve skutečnosti určitě méně, mnoho místních je zde sice oficiálně hlášených, ve skutečnosti se však již dávno odstěhovali za prací do jiných částí Řecka, či Evropy.
Celkem překvapivě se na ostrově vyskytuje turistické značení. Vzniklo v rámci projektu Natura 2000. K dokonalosti našich turistických značek má sice daleko, ale stále je to více, než by člověk čekal. Pokračujeme dále k jihu po štěrkové cestě, která se postupem času mění na pěšinu mezi pichlavým křovím. Stezka nás vyvede na skoro 200 metrů vysoký útes. Dole je moře a za ním někde v dále Afrika.
Pokračujeme po hraně útesu a asi po 4 kilometrech míjíme odbočku skalní roklinkou na Dianinu pláž. My ovšem pokračujeme ještě asi 30 minut směrem k jihu, útes se snižuje a nakonec končíme v zátoce na písečné pláži Tripiti. Odtud je to na Jih Evropy posledních pár desítek metrů.
Skalnatý výběžek vpravo od pláže je podemletý a vytváří skalní bránu. Tou lze proplavat. Pokud ji ale přejdeme vrchem, zastavíme se po pár krocích na úplné špičce útesu. Je zde symbolická dvoumetrová židle a na ní nápis „Southern Point of Europe – Relax and Smile“. Rádi uposlechneme. Je tu krásně. Stálo to za to.
Na podobnou cestu se můžete vydat i s Kudrnou v rámci zájezdu Hory Kréty.
Fotogalerie Hory Kréty