Ostrov vznikl vrstvením různých sopečných materiálů – od měkkých, různobarevných tufů až po tvrdé výlevné horniny, třeba čediče s atraktivní šestibokou odlučností. Do měkkých tufů se následně snadno zařízla eroze a dala vznik hlubokým kaňonům a údolím, členitým roklím v úbočích hor a svislým stěnám ohlazeným dešti. Naopak výlevné horniny vytvořily odolné příkrovy, plošiny a kolmé skalní stupně o výšce desítek metrů – mnohdy v několika úrovních nad sebou, takže působí dojmem obřích schodů.
Lidé k dramatickému reliéfu hor přidali odvážně vedené stezky – tu po rovné plošině, jinde jako nekonečné schodiště vysekané do měkkého tufu. Dalším lidským příspěvkem jsou levády – zavlažovací kanály, které přivádějí vodu ze srážkově bohatších oblastí hor do těch příznivějších pro zemědělství. Levády vedou horami takřka po vrstevnicích a pomáhají si v průchodu dramatickým terénem technicky obdivuhodnými tunely, galeriemi a přemostěními.
Díky severovýchodním pasátům a studenému Kanárskému proudu vylévá Atlantik na ostrov hektolitry vody. Dešťová voda se pak valí levádami, po skalních stěnách obřích čedičových schodů a propastnými údolími zpět k moři. Vytváří na své cestě celou paletu čůrků, kaskád, vodních clon a různě vysokých i mohutných vodopádů. Při deštivém počasí se voda hrne hlava nehlava odevšad. Turistické trasy vedené kolem levád, nekonečnými schodišti či tunely skrz hřebeny bývají zalévány závoji vody – jako v říši nějaké pohádkové vodní královny. A turistům nezbývá než touto padající vodou probíhat, proskakovat, nebo prostě v pláštěnce fatalisticky procházet. Turista si tak madeirské vodopády užije doslova na vlastní kůži.
Bližší informace ke cookies najdete zde