Náročnost
Jedná se o dvoutýdenní, primárně cyklistický, nicméně pohybově velmi rozmanitý výlet zaměřený na poznání neznámých a o to zajímavějších míst severního Vietnamu. Na kole strávíme 8 dnů. Budeme se pohybovat převážně po vedlejších asfaltových silnicích s minimálním provozem a rozmanitou kvalitou povrchu. Etapy jsou stejně jako celý severní Vietnam vesměs velmi kopcovité, proto naším největším vyzyvatelem nebudou kilometry, ale výškové metry. S ohledem na tuto skutečnost jsou etapy spíš kratší a program a trasy jsou naplánovány tak, aby byl dostatek času nejen na převýšení, ale i na poznání místních obyvatel a zajímavostí po cestě. Svalovcům se samozřejmě nebrání v prodlužování a průvodce rád doporučí trasu. Během etap jedeme nalehko doprovázeni autem se zavazadly a pro případ nouze. Na kole jedeme za každého počasí - horko, zima, sluníčko, déšť.
Trek na Putaleng je rozložený na tři dny s celkovou vzdálenosti cca 35 km s převýšením okolo 3000 m v náročném lesním horském terénu, ovšem za podpory místních nosičů. Díky dostatečnému času a nosičům trek zvládne běžně trénovaný jedinec, ale je samozřejmě nutné brát ohled na svou kondici.
Další info
Aktuální podmínky vstupu:
Pro vstup do Vietnamu je nutný cestovní pas platný minimálně 6 měsíců po návratu. Od srpna 2025 zavedla vietnamská vláda bezvízový styk pro české občany. Víza pro tento zájezd tedy nejsou nutná. K rezervaci různých vstupů a služeb je nutné nám dodat číslo pasu!
Zavazadlo:
Vzhledem k mnoha přesunům je nejvhodnějším zavazadlem krosna, kufr je naprosto nevhodný. K tomu ještě menší batůžek na nošení přes den na kole a na túrách. Zabalte si skutečně jen věci, které potřebujete, abyste se zbytečně netopili ve věcech.
Počasí:
Počasí ve Vietnamu v době našeho výletu je příjemně jarní, které mohou okořenit jak dusné dny a bouře, tak chladné vlny. Termín zájezdu je záměrně volen ve zlatém průniku statistik slunečných dní, příjemných teplot a malých srážek, třešničkou na dortu je pak kvetení rododendronů. Přes den se teploty budou pohybovat kolem 20 stupňů, ale mohou dorazit i chladnější dny a nad ránem, především ve vyšších partiích, mohou klesnout i k deseti stupňům. Na Putalengu (3049 m.n.m.) mohou teploty klesnout i k nule.
Očkování:
Oficiálně pro vstup do země pro většinu lidí není potřeba žádné konkrétní očkování. Pouze v případě, že přilétáte z jiné tropické země s výskytem žluté zimnice, kde jste strávili alespoň 12 hodin, se musíte prokázat očkováním. Před cestami do tropických zemí se obecně doporučuje očkování proti břišnímu tyfu a žloutence. Ve vietnamských horách se obě tyto nemoci mohou reálně vyskytnout a očkování proti nim je tedy velmi důležité. Očkování proti vzteklině není nutností.
Malárie je v zemi přítomna minimálně a především v jižní části země, kde se pohybovat nebudeme. V případě té nepravděpodobné možnosti, že ji chytíte, vám ji na místě vyléčí, ve Vietnamu na malárii nikdo nezemřel už desítky let. Rozhodně nedoporučujeme profylaktika, která mají extrémní vedlejší účinky a vyplatí se používat vesměs jen pro krátkodobě výpravy do pralesů a bažin střední Afriky. Konkrétní doporučení, obzvláště s ohledem na svůj zdravotní stav, konzultujte se svým lékařem nebo s očkovací klinikou.
Měna a ceny:
Vietnamskou národní měnou je đồng [dum], značený mezinárodním kódem VND. Pro Čechy je měna velice praktická, protože jedna koruna je rovna 1 250 dongům, + - pár procent dle současného kurzu.
Bezpečnost:
Drobná kriminalita je ve Vietnamu minimální, téměř neexistuje. Není nutné schovávat bankovky po tělních dutinách ani záhybech oblečení, ale samozřejmě se nedoporučuje působit zbytečně bohatě a naivně zároveň. Je vhodné jako vždy na cestách mít po kapsách jen menší množství peněz a větší obnos a doklady mít skryté v batohu.
Jazyk:
Anglicky mluví trochu zaměstnanci a provozovatelé ubytování a služeb, ale obecně na nízké úrovni, podobně jako v ČR. Navíc se budeme pohybovat oblastmi menšinových národů, které mluví svými vlastními jazyky, v každém údolí i jiným dialektem. Pro většinu z nich je vietnamština až druhý jazyk a ne vždy jím mluví plynně, takže ani ta vás vždy nezachrání. Připravte si proto ruce, nohy, úsměv! Vietnamština naštěstí (pro nás) z nenávisti vůči čínskému imperialismu převzala písmo imperialistů evropských. Jejich latinka byla ale jezuity obohacena o 5 tónových znamének a několik diakritických symbolů. Velká část samohlásek tak má nad sebou dva různé symboly! Ty nejsou jen tak pro parádu, vietnamština je totiž jazyk tonální a z evropského pohledu minimální rozdíl je pro Vietnamce rozdíl propastný. To stejné platí i pro ostatní jihovýchodoasijské jazyky, se kterými se setkáme. Pro fajnšmekry je rozhodně žádoucí se dopředu naučit číst vietnamské nápisy. Na cestách se to nesmírně hodí, a navíc si člověk rozšíří obzory.