„Nechejte se ode mne protáhnout Novohradkami, ve kterých se nahoru dolu motám celý život…a přesto zjišťuju, kolik toho stále nevím. Vezmu Vás k lidem, co leccos umějí a do míst, která na vyhrazených turistických trasách nejsou…“ (J. O. Zeman)
Do Novohradských hor musíte odněkud přijít. Nelze se tu zčistajasna vyskytnout uprostřed věkovitých hvozdů, květnatých horských luk a stejnostejných lesních cestiček a zničehonic stát na místech zaniklých lidských stavení a osudů. Je nutno se sem odkudsi z dálky dostat, vzhlédnout k temným táhlým obrysům nejvyšších vrcholů, vnořit se do ranního chladu, koupat se v cárech táhnoucích se mlh, bloudit na stokrát stejných cestách, bát se ve hvězdné černé noci a být šťastni právě teď a tady. Najdete ve všech ohledech pozoruhodné území, v němž zanechaly své stopy rozvoje zejména rody Rožmberků a Buquoyů. Naopak čtyřicet let „železné opony“ se v příhraničí zasloužilo o uchování klidné divočiny. Najdete území s mimořádnými technickými i architektonickými památkami, muzei a expozicemi, historickými centry, hrady, církevními objekty a významnými poutními místy. S místy kam vkročily v různých údobích různé národnosti, jejichž životy utvářely charakter a tvář celého území. Dodnes se tu setkáte s tradicemi a kulturními zvyklostmi, které jsou typické právě pro tento cíp jižních Čech.
Nebývalou hodnotu má však sama podmanivá a přívětivá krajina! Krajina zelená a modrá. Krajina sestávající z polí, luk a lesů, v jejichž nejvyšších partiích se ukrývají skalisté útvary a kamenná moře. Ale především krajina protkaná „žilkami“ potoků a řek, s modrými „dlaněmi“ jezer, rybníků a novodobých přehrad. Voda tu vždy hrála významnou roli, ať již tvořila unikátní plavební soustavu, byla pomocnicí pro realizaci řemesel, stejně jako pro chov ryb i coby zázračný léčebný prostředek …
Z Novohradských hor musíte ale i odněkud odejít. To, abyste se sem mohli vracet…
Naše nejjižněji položené pohoří bylo do roku 1989 díky hraničnímu zakázanému pásmu vstupu téměř zapovězené. A díky bývalému pohraničnímu pásmu je "téměř zapovězené" dodnes... Kdosi ho výstižně označil jako "Šumavu bez lidí".
S místním průvodcem ho během víkendu nejen projdete v jeho nejatraktivnějších oblastech, potkáte se s místními originálními usedlíky, sem tam něco ochutnáme... Ale dozvíte se také např. kudy vedly v době "Železné opony" dráty vysokého napětí i kde se nejlépe utíkalo "za kopečky", ale co se málo ví - i z druhé strany k nám.