Korsická GR20 v době pandemie

Korsická GR20 v době pandemie

výběr zájezdu
 Zvolte typ zájezdu
Destinace
 Zvolte destinaci
Termín
Odjezd
+/-
Návrat
+/-
Cena
Cena od
Cena do
Ubytování

Strava

Doprava


Náročnost
Náročnost
Autor textu Dalibor "Robi" Mahel

Domníváte-li se, že Korsika v době pandemie – o prázdninách 2020 – zůstala opuštěná, hluboce se mýlíte. Hned poté, co se koncem jara otevřely hranice uvnitř EU, začali na Korsiku přijíždět rekreanti, a to především z řad Francouzů a Němců. Trajekty byly jako vždy plné, jedinou výjimkou z normálu byla povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách lodi. Tito návštěvníci však zůstávali především na pobřeží, obsadili pláže, zalidňovali ulice korsických měst a městeček, okupovali restaurace… Že se něco děje, bylo poznat teprve výš, v horách. Z nějakého tajemného důvodu nepřijeli milovníci horských túr. Snad si mysleli, že se na Korsiku nesmí, nebo se prostě spokojili s poznáváním vlastní země. A tak se Korsika těm několika málo odvážným odměnila poloprázdnými tábořišti, větší vstřícností chatařů, kteří si neměli s kým popovídat a klidem horských stezek. Snad ani nepamatuji, že by se mi někdy v minulosti podařilo udělat na prakticky kterémkoliv vrcholu nikým nerušenou momentku ☺
Intuice mi říká, že v nadcházející sezoně – v létě 2021 – by tomu mohlo být stejně. Konvergence přirozeného promoření, dostatečně masivního proočkování populace a opadnutí strachu směrem k nule, bude trvat ještě dlouhé měsíce… Těším se, že mě ta středomořská kráska uvítá opět osamělá, o to vděčnější.

Uprostřed vod západní části Středozemního moře, 180 km od pobřeží Francie, 80 km od Itálie vystupuje hornatý ostrov Korsika. Rozlohou 8,681 km2 je třetím ostrovem západního Středomoří (po Sicílií i blízké Sardinii). Jeho maximální šířka ve směru od západu na východ je asi 85 km, severojižní délka činí 183 km, průměrná nadmořská výška 586 m.n.m. Korsiku řadí mezi nejvyšší středomořské ostrovy. Přes nevelkou rozlohu je na ostrově shromážděno tolik historických zajímavostí a přírodních krás jako málokde: západní skalnaté pobřeží s kouzelnými zátokami, pláže s jemným bělostným či hrubším zlatým pískem, průzračně čisté moře s červenými korály, bílé či růžové žulové útesy. V hornatém vnitrozemí se vypínají velehory s vrcholky zasněženými hluboko do jara a strmými údolími. Roklemi se derou bystřiny s křišťálově čistou vodou, husté borovicové lesy se střídají s kaštanovými pralesy, neprostupná macchie s pečlivě pěstěnými vinicemi a sady. Staré vesničky jen o několika desítkách domů se tisknou k horským úbočím, megalitické památky jsou připomínkou dlouhé historie osídlení Korsiky. Nádherná divoká krajina, příjemné klima a bouřlivá historie přivádějí na ostrov každoročně téměř tři miliony návštěvníků.

Ostrov bývá pokládán za zbytek starší rozsáhlejší pevniny, která poklesla do hlubin Tyrhénského moře. Hornatým vnitrozemím prochází podélná deprese (přes městečko Corte), která odděluje severovýchodní část ostrova, složenou z měkčích hornin, krystalických a vápnitých břidlic od západní části, kterou tvoří žulové masivy, dosahující velehorských výšek. Nejvyšším masívem je rozložitá skupina Monte Cinto (2710 m), za nejkrásnější bývá označována Paglia Orba přezdívaná korsický Matterhorn (2523 m). Uprostřed ostrova vynikají vrcholy Monte Rotondo (2625), Monte d´Oro (2391 m) či skupina Monte Renoso (2357m). Dlouhá údolí sledují starší tektonické linie. Procházejí napříč ostrovem od zálivů na jihozápadě k severovýchodu a překračují horské hřbety ve vysokých průsmycích – např. Col de Vizzavova (1161 m) či Col de Bavella (1243 m), kde sněhová pokrývka mizí až v pozdních jarních měsících.
Na rozmanitosti přírody má vliv proměnlivá nadmořská výška, která je příčinou rozrůznění středomořského klimatu ostrova. Letní slunečné, horké a suché počasí se s přicházející zimou mění v deštivější. Srážky jsou na malé rozloze ostrova dosti proměnlivé, kolísají od 535 do 2000 mm ročně (ČR 700 mm ročně). Ve výškách nad 1000 m už nastupuje horské podnebí bohaté na déšť a sníh. Právě deštěm a sněhem jsou vyživovány korsické říčky, které pramení pod vrcholy hor a většinou prudce stékají k mořským zálivům. Na ostrově se nevyvinul rozsáhlejší říční systémy, „pravými“ řekami jsou jen dvě: Golo, 84 km dlouhá řeka pramenící pod horou Monte Cinto a ústící u Bastie do Tyrhénského moře, a 80 km dlouhá řeka Tavignano, pramenící v masivu Rotondo a tekoucí přes městečko Corte do Alérie.
Vegetace je i přes dlouhé období sucha poměrně svěží a zelená. Dubové, borové či bukové lesy se střídají s porosty křovinaté neprostupné macchie. Na ostrově roste téměř tři tisíce různých druhů rostlin, z nichž 90 % je původních. Korsika je tak druhově nejbohatším ostrovem západního Středomoří. Floristicky nejpodobnější je jí 12 km vzdálená Sardinie, kterou Korsika předčí počtem ekologických nik ve vysokých horách. Specifické ostrovní podmínky umožnily vznik velkého množství endemických druhů (trávnička korsická, statice bonifácká). Některé endemity se kromě Korsiky vyskytují i na Toskánských ostrovech, na Baleárských ostrovech (písečnice baleárská), v Itálii (např. borovice laricijská) či dokonce v Pyrenejích nebo v Alpách. Botanická bádání na Korsice stále pokračují, a tak není vyloučeno, že další zajímavé druhy budou objeveny.
V hornaté části ostrova bychom marně hledali pole. Zemědělská výroba se soustředí na ploché východní pobřeží, nejčastěji v podobě vinic, sadů, kaštanových hájů. V horských údolích spíš zaslechneme zvonce pasoucích se ovcí, krav či zatoulané muly. Neměla by nás ani překvapit prasečí rodinka žebrající na silnici u oken brzdícího auta.

S šířící se námořní plavbou byla Korsika osídlována různými dobyvateli. V roce 565 př.n.l. založili Féničané na východním pobřeží město – dnešní Alérii. Féničany pak střídali Etruskové, Řekové a Kartaginci. Římané od 2.stol. po šest století pracně vštěpovali Korsice latinský charakter, který přečkal i nájezdy a nadvládu Maurů, před divokými Maury se korsické obyvatelstvo stěhovalo od moře do hůře přístupných horských údolí. Velký vliv na charakter ostrova měli Janované (13. – 18. st.), jejichž obranné věže dodnes lemují pobřeží. Samostatnosti se však Korsika nedočkala, Janované Korsiku postoupili r. 1768 Francii. O rok později se pak v Ajacciu narodil neslavnější korsický rodák Napoleon Bonaparte. S měnícími se dobyvateli a správci se měnila i hlavní města, kterými byly Calvi, Corte, Bastia a od r. 1811 Ajaccio.

Korsika je svojí nabídkou nádherných horských scenérií a špičkové outdoorové infrastruktury mezi ostrovy Středozemního moře skutečně unikátní. Tisíc kilometrů značených stezek, které křížem krážem protínají ostrov, zajištěné sítí velmi efektivně vedených horských chat, vám umožní projít nejdivočejší oblasti bez obtíží s nesením těžké výstroje a mnoha potravin. Tento fakt, ve spojení se spolehlivě teplým a slunečným počasím, od počátku května až do poloviny října, řadí Korsiku mezi nejlepší evropské turistické destinace.
Dálková trasa GR20, s pověstí mezi evropskými dálkovými trasami té nejdobrodružnější, se stala neodolatelným lákadlem pro zkušené turisty již od doby, kdy byla v sedmdesátých letech 20. století slavnostně otevřena. Pro extrémní vysokohorské podmínky, respekt budící krajinu a požadavkem na dobrou fyzickou kondici nemá sobě rovna. Z tisíců turistů, kteří se o ni každoročně pokouší, dokáže jejich 16 etap dokončit méně než polovina. Ti, kteří na ni vyrazí, jsou neustále ohromováni scenériemi, které se po cestě nabízejí – vznosnými laricijskými borovicemi, čirými ledovcovými jezery a mohutnými žulovými štíty, ale i vynalézavostí cesty samotné, s jakou šikovností prostupuje terénem, který je občas přístupný jenom horolezcům. Svojí, po všech stranách zaslouženou pověstí GR20 zastiňuje další turistické stezky na Korsice.
Ačkoliv pozornost turistů z České republiky začala přitahovat teprve v posledních dvaceti letech, je GR20 již dlouhou dobu francouzskou nejproslulejší Grande Randonnée. Dálková trasa GR11 vedoucí napříč Pyrenejemi je delší a Tour de Mont Blanc vede ve vyšších horách, ale “le Grand GR”, jak je hovorově nazývána na Korsice, patří na seznamu francouzských turistů ke stálým špičkám.
Dálkovou trasu GR20, kterou navrhnul na počátku sedmdesátých let alpinista Michel Fabrikant, se pyšní některými působivými statistickými údaji. Mezi počátečním bodem v Calenzaně, nedaleko Calvi na severozápadě ostrova a koncovou Concou, nedaleko Porto Vecchio na jihovýchodě, se bez přerušení táhne 170 km rozeklané drsné vysokohorské krajiny. Abyste se s ní vypořádali, musíte projít 19,000 m převýšení, ať už nahoru či dolů, s maximální dosaženou výškou 2225m (či 2706m vystoupíte-li v rámci fakultativní túry na Monte Cinto). V dosahu trasy GR 20 leží všechny hlavní štíty ostrova, za opravdu dobrého počasí lze z jejich vrcholků ostrov přehlédnout od jednoho pobřeží k druhému.
Oproti dálkovým trasám v jiných pohořích nabízí Korsika jeden nečekaný bonus. V jejích horách pramení spousta potoků, na kterých je navlečeno jako šňůra perel nespočet tůní. Poměrně prudký spád vyčistil dno potoků a říček až na žulové podloží, ve kterém v proudu kroužící tvrdý křemičitý písek i větší valouny vymlely zpočátku obří hrnce a postupem času celé vířivky, jacuzzi, vany, tobogány, skluzavky… Některé tůně jsou tak hluboké, že se do nich dá z jejich skalních okrajů i skákat. „Vyseknout“ parádní šipku zvedne náladu každému. Horská voda je průzračně čistá a poskytuje chladivou koupel. Nejenom barva vody, ale i příjemně zlatavá pastelová barva zdejší žuly přináší z koupání i neočekávaný - estetický zážitek. Omámený turista neví zda se raději cachtat, nebo pobíhat s fotoaparátem kolem a znovu a znovu chytat do objektivu jiskřičky slunce tančící na hladině.
Jednotlivé denní etapy nejsou extrémně dlouhé a vyrazíte-li na trasu hned ráno – což je na horách ostatně nepsaným pravidlem – vyjde vám během dne na zastávku u některého z těchto kouzelných potoků klidně hodina až dvě! Je to nejen báječný relaxuj lehkého oběda, ale uprostřed dne i vítané ochlazení a odměna v podobě velmi atraktivních fotografií. Jen na jedno nezapomínejte, nepoužívejte bazénky k hygieně s mýdlem a šamponem, ostatně o pár kilometrů dál si budete z toho samého průzračného potoka nabírat vodu na pití. Zatím to naštěstí jde ☺
Spolehlivou cestou jak si vylepšit šance na úspěšné dokončení trasy GR 20 a současně jak si turistiku užít je minimalizovat hmotnost svého batohu. Se dvěma velkými lahvemi vody a třídenní zásobou potravin navrch nesené výstroje, budete mít pěkně těžký batoh, což může hrát rozhodující roli při zatížení vašich kolen a celkově značně znepříjemnit život – obzvláště během výstupů a sestupů. Většina lidí, která trasu vzdá, tak učiní během prvních tří dnů, kvůli problémům s příliš těžkým batohem: puchýře; bolesti kolen či kotníků; nebo nadměrná námaha. Z tohoto důvodu, předtím než vyrazíte, zvažte na váze pečlivě svoji výstroj. Podle empirického pravidla by muži neměli nést více jak 15kg a ženy 10kg. Je-li hmotnost batohu vyšší, než radí uvedená norma, měli byste rozmyslit čeho se nemilosrdně zbavit. Projděte znovu věci v tlumoku a odložte vše bez čeho se dá žít – dokonce i pastu na zuby, různé krémy, šampon... Zvažte rovněž, zda se nezbavit těžšího bavlněného oblečení výměnou za lehčí, funkční termoprádlo - je pohodlnější a rychleji schne. Také vám stačí jedno náhradní tričko, namísto několika.
Jen nedopusťte, aby vás zveličená reputace GR20 odradila. Ačkoliv je bezpochyby namáhavá, pro každého, kdo natrénoval na jaře odpovídající kondici nepředstavuje nepřekonatelnou překážku. Nejsou potřeba žádné speciální technické znalosti a dokonce i turisté s respektem z výšek zvládnou obtížné úseky projít s grácií. Nenechte tu rozmarnou krásku čekat!

Související zájezdy

Korsika

Korsika

15. 8. - 24. 8. 2021 Chci to vidět
Korsika - GR 20

Korsika - GR 20

14. 8. - 26. 8. 2021 Chci to vidět
Korsika - jednodenní túry

Korsika - jednodenní túry

14. 8. - 26. 8. 2021 Chci to vidět
Korsika cyklistická

Korsika cyklistická