Ukrajina

Informace
Ukrajina

Ukrajina, kolébka všech Slovanů, je země poněkud drsného charakteru a svérázných obyvatel. Druhá největší stát Evropy bývá, možná neprávem, řazen k zapadlým východním státům, které nemají co nabídnout. Není to však zcela správné tvrzení. Kouzelná příroda a zapomenuté horské kouty jsou pohlazením pro duši romantického cestovatele. Je docela možné, že i přes řadu předsudků si nakonec Ukrajinu zamilujete a své nadšení budete šířit dále mezi své přátele.

Poloha: Východní Evropa, 49° severní šířky a 32° východní délky. Hraniční státy: Rusko, Bělorusko, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Moldávie. Rozsáhlou oblast pobřeží na jihu země tvoří Černé moře.

Rozloha: 603 700 km2.

Geografie: Převážně pahorkatiny a vrchoviny, na JZ Karpaty (Hoverla, 2061 m n. m.), na J Krymské hory. Největší řekou je Dněpr; při hranicích s Rumunskem ústí Dunaj.

Podnebí: Převážně kontinentální; studené zimy a horká léta. Průměrné teploty -6 °C (leden), 24 °C (červenec). Jižní pobřeží Krymu má středomořské klima a rostlinstvo.

Status: republika.

Administrativní rozdělení: 24 oblastí, jedna autonomní republika Krym.

Hlavní město: Kyjev.

Další velká města: Charkov, Doněck, Dněpropetrovsk, Lvov, Oděsa.

Obyvatelstvo: 47 milionů obyvatel (odhad).

Národnostní složení: Etničtí Ukrajinci (78 %), Rusové (17 %). Zbývajících 5 % tvoří Poláci, Bělorusové, Maďaři, Rumuni, Židé, krymští Tataři, Arménci, Řekové a Romové.

Jazyk: Ukrajinština a ruština. Rovněž tatarština, méně již rumunština, maďarština a polština.

Měna: Ukrajinská hřivna (UAH).

Mezinárodní telefonní předvolba: +380

Čas: Greenwichský čas +2 hodiny (tj. o 1 hodinu více než v ČR).

Elektřina: střídavý proud o napětí 220 V a frekvenci 50 Hz.

Státní vlajka: dva stejně velké vodorovné pruhy světle modré a zlatavě žluté barvy.

Státní svátky: 1. leden (Nový rok), 7. leden (pravoslavné Vánoce), 14. leden (starý Nový rok), 8. březen (Den žen), 1. květen (První máj — svátek práce a pohanské rituály jara), 9. květen (Den vítězství — výroční pocta ke konci druhé světové války), 24. srpen (Den ukrajinské nezávislosti), 7. listopad (výročí Velké říjnové revoluce).


Zajímavosti o Ukrajině

Ukrajina se rozkládá na území o rozloze 603 700 km2 na východě Evropy. Na severovýchodě je země obklopena Ruskem, na severu pak hraničí s Běloruskem. Na západě jsou hranice Ukrajiny vymezeny Polskem, Maďarskem a Slovenskem, na jihozápadě Moldavskem a také Rumunskem. Jižní ukrajinské pobřeží je omýváno vodami Černého a Azovského moře. Samostatná Ukrajinská republika vznikla v roce 1991 rozpadem Sovětského svazu a hlavním městem byl vyhlášen Kyjev nacházející se na toku řeky Dněpr. Součástí Ukrajiny je také autonomní republika Krym. Na Ukrajině žije okolo 46 milionů obyvatel. Oficiální měnou na Ukrajině je od roku 1996 hřivna.

Ve starověku byla Ukrajina okrajovou částí antického světa, existovalo zde království Skythů. Především však bylo území Ukrajina místem prvního státního celku východních Slovanů pod názvem Kyjevská Rus, který se stal v 10. století nejsilnějším v Evropě. Ve 13. století se dostalo území Ukrajiny pod nadvládu tatarské Zlaté hordy a po jejím úpadku se stala suverénní součástí Litevského velkoknížectví. V 17. století došlo k velkému povstání a Ukrajina se stala na více než sto let nezávislým státem. Postupně však byla země připojena k Ruské říši a o svou autonomii přišla. Po první světové válce se Ukrajina stala součástí Sovětského svazu a západní Ukrajina připadla Polsku. Během druhé světové války bylo ukrajinské území okupováno německými vojsky a po jejím skončení bylo opět připojeno k Sovětskému svazu včetně dřívějších polských území a Podkarpatské Rusi. Významná událost, která poznamenala nejen Ukrajinu byl výbuch jaderné elektrárny Černobyl v roce 1986. V roce 1991 byla vyhlášena nezávislost země, ovšem až do přelomu tisíciletí se Ukrajina vzpamatovávala z obrovské ekonomické krize.

Povrch Ukrajiny je rozmanitý, tvořený zejména pahorkatinami a vysočinami. Ty jsou rozdělené hlubokými údolími s velkými řekami jako Dněpr, Prut či Dněstr. Nejvyšším pohořím jsou Karpaty na jihozápadě země, kde leží také nejvyšší ukrajinská hora, 2.061 metrů vysoký Hoverla. Východní a střední část Ukrajiny je vyplněna rozlehlou Východoevropskou rovinou a na jihu se rozkládají rovinaté stepi. Do Černého moře vybíhá poloostrov Krym, který je s pevninou propojen takzvanou Perekopskou šíjí. Na Ukrajině je velmi hustá říční síť, která je využívána zejména k lodní dopravě a také jako zdroj energie pro množství hydroelektráren.

Podnebí na Ukrajině je podobně jako v České republice mírné a především kontinentálního rázu. Pouze jih země je ovlivňován polohou v subtropickém pásu. Krymský poloostrov je tak vyhlášenou letní destinací s teplým podnebím a příjemnými mořskými vodami. Průměrné roční teploty na severu se však pohybují kolem 6°C, na jihu pak okolo 12°C. Velmi suché jsou oblasti stepí a také severní části Krymského poloostrova.

Ekonomika Ukrajiny bylo v období Sovětského svazu velmi vyspělou. Významné bylo zejména zemědělství a průmyslová výroba. Po přechodu na tržní hospodářství v 90. letech postihla zemi ohromná inflace. Mnoho podniků bylo nuceno ukončit svou výrobu a privatizace probíhaly velmi neprůhledně. Rázem se tak bez práce ocitlo na desetitisíce obyvatel. Určitá stabilizace nastala s příchodem nové měny v roce 1996. Od přelomu tisíciletí ukrajinská ekonomika strmě roste. Negativním dopadem jsou však neustále se prohlubující rozdíly mezi chudými a bohatými a také problémy s korupcí. Nejdůležitějším odvětvím ukrajinské ekonomiky je těžba černého uhlí v oblasti Donbasu, jenž je zároveň hlavním průmyslovým centrem země. Bohatá jsou také zdejší naleziště železné rudy. Zemědělská půda zabírá více než polovinu rozlohy celé Ukrajiny, hlavními produkty jsou obiloviny či brambory.

Počet obyvatel Ukrajiny v poslední době značně klesá, a to zejména díky nízké porodnosti a naopak vysoké emigraci. K ukrajinské národnosti se hlásí okolo 78% obyvatel, zbytek tvoří zejména Rusové v krymské oblasti. Přibližně 60% obyvatel Ukrajiny se považuje za věřící, hlásí ze zejména k pravoslavnému křesťanství. Právě z pravoslavného náboženství vychází veškerá ukrajinská kultura, i když například na Krymu zanechal svůj odkaz také islám. Oficiálním jazykem je ukrajinština, v jižních oblastech pak také ruština. Smutné číslo vykazuje počet obyvatel nakažených virem HIV, kterých je údajně až 1,4%, tj. 360 tisíc lidí.

Ukrajinská kuchyně: si libuje především v mase a živočišných tucích a tak nepatří mezi ty úplně nejzdravější. Zato však chutná skvěle. Ukrajinci jedí, stejně jako my Češi, velmi rádi a také se velmi rádi při jídle scházejí a společně hodují. Bohatství přírodních přísad vychází ze staletí hospodaření na úrodné půdě a z blízkého sepětí s okolními lesy a stepí. Bída, nouze a politické vřavy zcela vyčlenily kupované potraviny z kuchařských receptů. Vysoká pracovní zátěž všech sedláků, podporovaná krutými zimami a opakovanými hladomory, měla za následek, že hlavním posláním jídla bylo naplnit žaludek a udržet tělo v teple. A to se mu daří dodnes.

Nejznámějším národním jídlem je boršč. Ten je často mylně označován za jídlo ruské, i když samozřejmě i v Rusku se těší veliké oblibě. Základ polévky se nejprve povaří s masem nebo zeleninou a poté se zvolna a po jedné přidávají jednotlivé ingredience, aby každá z nich mohla plně ochutit výsledné dílo. Základní přísadou je zelí, brambory, cibule a kopr. Ukrajinská varianta boršče klade důraz na sytě červenou barvu, řepa se proto připravuje samostatně a ještě před samotnou tepelnou úpravou se zastříkne octem. Dobrý boršč obsahuje více zeleniny než vody a má nakyslou příchuť. Zásadou při přípravě polévky je, aby se do ní neponořila lžíce. Boršč se v ukrajinských domácnostech vaří ve velkých dávkách a podává se ke snídani, obědu i večeři. Vždy chutná lépe, když se nechá alespoň jeden den zaležet. V restauracích se obvykle podává s měkkými bochánky zvanými pampuški, které se máčejí v česnekové omáčce. Jinou přísadou je tmavý chléb a smetana. Další dobrotou jsou varenniki - velké plněné knedle, jež mnozí považují za národní jídlo Ukrajiny. Nejčastěji se plní bramborami, posypávají se smaženou cibulkou a polévají se smetanou. Někdy tvoří náplň i maso nebo tvaroh, na jaře třešně, jablka nebo jahody. Setkát se můžete také s holubci což je směs masa s rýží zabalená v zelných listech a polévaná krémovou rajčatovou omáčkou. Ze Sibiře pak pocházejí kaloričtí pelmeni. Název v uralštině znamená medvědí uši, ale ve skutečnosti se jedná o taštičky plněné masem většinou silně přelité máslem nebo smetanou. Pro náplň můžeme použít vepřové, jehněčí, hovězí nebo jakékoli jiné maso. Balik je název uzené vepřové ledviny s trochou tuku, zatímco představuje uzený vepřový špek odkrajovaný ze hřbetu zvířete. Ukrajinci toto jídlo doslova milují, a není proto divu, že se salo stalo předmětem mnoha vtipů. Vepřový špek se obvykle krájí na tlusté plátky a podává se jako zákusek s chlebem, popřípadě se spoustou česneku. I jitrničky jsou velice tučné a většinou se jedí za studena s množstvím chleba. Opomenout nemůžeme ani šašlik což je špíz z masa marinovaného v oleji, pepři, soli, cibuli a bobkovém listu. Používá se především maso jehněčího nebo kůzlečí, které se pak napichuje na jehly.

Ukrajina je dobře známá svou produkcí kvalitní vodky a množství značek a druhů, které jsou nabízeny v místních obchodech a občerstvovnách je často k neuvěření. Ceny jsou však více než příznivé a také proto je ukrajinská vodka asi nejčastějším dárečkem či seuvenýrem z výletu. Kromě vodek s nejrůznějšími ovocnými příchutěmi zde často najdete oblíbenou "gorilku" medovou s jemně nasládlou chutí, pálivou vodku s chilli papričkou, vodku pepřovou, vodku vanilkovou, vodku s mátou, vodku březovou ... Vynalézavosti se meze nekladou a nalévá se co teče. Pití vodky na Ukrajině je národním obřadem, oblíbenou kratochvílí a možná i národním sportem. Pije se pořád a při každé příležitosti. Při svatbách, narozeninách, svátcích, pohřbech i obchodních jednáních. Přestože jsme v Evropě bráni za vyhlášené pijáky, pouštět se do pití s Ukrajinci může být i pro Čecha, který má za sebou roky tréninku zábava poněkud nebezpečná. I místní, na první pohled vetché babičky či křehké maminky velmi často snadno přepijou statné české chlapisko. Domácí samogonky, které se s hrdostí návštěvám nabízejí mají často až 80% alkoholu a v takovém případě kolikrát stačí několik málo kalíšků o velikosti hořčičáku (na Ukrajině se z klasických štamprlí nepije) a neštěstí či trapas je na světě.

Ukrajinské Babušky - ukrajinská krajina je plná starých žen, které se zdají být snad všude a vždy pilně zametají ulice, nesou obrovský balík nebo něco prodávají. Proč jich je tolik? Ve druhé světové válce ztratil Sovětský svaz přes 20 milionů obyvatel, z nichž většinu tvořili muživojáci. Jejich sestry, vdovy a matky přežily, a dnes tak tvoří většinu starší populace. Žádná jiná demografická skupina na Ukrajině nepřestála tolik jako tyto ženy. Po skončení války strávily své dvacáté a třicáté roky uklízením a rekonstrukcí země, zatímco léta následující věnovaly na oltář SSSR. Do důchodu šly až v době, kdy Ukrajina získala nezávislost, načež jen tiše sledovaly, jak hodnota jejich těžce zasloužených penzí opakovaně klesá. Dnes dostává většina důchodkyň v přepočtu 30 USD na měsíc, takže jim nezbývá nic jiného než jít opět do práce. Podnikavé babičky ve věku nad sedmdesát let hledají způsob, jak vylepšit svůj příjem, a často pracují velice těžce. Mnohé na ulicích prodávají pražená slunečnicová semínka, květiny, bylinky a cokoliv, co lze zpeněžit. Často lze také spatřit staré ženy vybavené krumpáči, lopatami nebo velkými kbelíky, s nimiž pomáhají na stavbách nebo na tržnici. Zdvořilé oslovení těchto žen je bábuška (v ukrajinštině babulja, babusja nebo jen baba). Bábušky mají v ukrajinské kultuře a společnosti životně důležitou roli, jelikož většina mladých matek musí pracovat a mladé manželské páry tradičně žijí u nevěstiných rodičů. V důsledku této skutečnosti vychovává téměř každé ukrajinské dítě jeho babička. Ukrajinci se ke svým babuljám chovají velice uctivě a neustále také citují jejich moudra. Úkolem takové babičky je vyprávět svým vnukům pohádky, učit je lidové písně, tancovat s nimi a seznámit je s vírou. Možná to škodí jejich vlastnímu obrazu, ale babičky přesto straší zlobivé děti babou Jagou, která pojídá děti a žije v domě na kuří nožce hluboko v ukrajinském lese (děti pak alespoň zůstanou v posteli). Babičky se rovněž starají o žaludky ostatních — svých příbuzných i jejich hostů. Výsadě pochutnat si na jídle připraveném skutečnou bábuškou se nic nemůže vyrovnat. Návštěvníkům Ukrajiny babulje zprostředkovávají vzácný pohled do živé historie. Většina z nich pamatuje Stalinův režim, některé bojovaly jako partyzánky, jiné stavěly v továrnách tanky nebo na Sibiři vedly vědecký výzkum. Všechny vědí, jak přežít. Když si od nich koupíte slunečnicová semínka nebo květiny, přispějete jim na nelehké živobytí. 

Ukrajinci a nadpřirozeno - navzdory národní hrdosti, spojené se vším vědeckým a skutečným, vládne ještě dnes životům mnoha Ukrajinců svět nadpřirozena. Bude proto lepší, když se při svých cestách na podobné věci nachystáte. Ani pravoslaví, ani nástrahy organizované víry nedokázaly výrazně zakrýt ukrajinské kulturní svazky mezi přírodní a nadpřirozenou sférou, stejně jako se to nepodařilo ve vztahu pohanství a křesťanství. Podle ukrajinské tradice mají všechny přírodní formy spirituální charakter: duchové se vyskytují na polích i ve stromech a zlé vodní víly zvané rusalky vládnou všem řekám. Duchovní svět pomáhá nebo škodí, ačkoliv většina lidí pociťuje jen onu škodu. Tzv. nečista sila (doslova „nečistá síla“) způsobuje vše zlé, špatné a přináší lidské utrpení; dá se jí vyhnout jen pomocí duchovní zaščity („ochrany“), která pramení ze spojení křesťanských a pohanských zvyků. V průběhu Vánoc se například přede dveře pokládá sekyra, aby odháněla zlé duchy. Příčinou nadpřirozených nemocí je ďáblovo oko, jež dokáže způsobit mnohé potíže: depresi, únavu, bolesti zubů, hádku s manželkou, smůlu nebo zkažené jídlo. Zlí lidé dokáží předat ďábelské oko pouhým pohledem, stejně jako hodní lidé, kteří se na vás jen špatně podívají (závistivě nebo blahosklonně). Nejlepší ochranou před ďábelským okem je mít pod oblečením schované malé zrcátko (vpředu i vzadu), které odrazí „oko“ zpět k tomu, kdo je vyslal. Ukrajinsko-ruskou verzí spirituálního předvídání neboli mimosmyslového vnímání je tzv. ekstrasensa. Takto nadaní jedinci (obvykle starší ženy — babušky) dokáží nahlížet do budoucnosti a prostřednictvím černé nebo bílé magie pozměnit věci v něčí prospěch nebo neprospěch. Rituály se zakládají na fyzických projevech metafyzických představ a obvykle využívají pravoslavné ikony, bible a kříže. Používání bylinného lékařství se rovněž kombinuje s nějakým druhem nadpřirozeného léčitelství nebo s „bioenergií“

Ivan Olbracht a Podkarpatská Rus - když v v roce 1931 zavítal spisovatel Ivan Olbracht poprvé na tehdejší Podkarpatskou Rus, netušil že zde v rozmezí let 1931–1936 dosáhne jednoho z vrcholů tvorby. První rok, strávený v Zakarpatí, zúročil Olbracht v reportážích. Poprvé se v knižní podobě jeho reportáže, pod názvem Země beze jména, objevují r. 1932 a v rozšířeném a upraveném vydání pak o tři roky později pod názvem Hory a staletí. Roku 1932 se Olbracht usadil v Koločavě s úmyslem sbírat materiál k románu o posledním loupežníku z Karpat – „…neboť v tomto kraji lesů, zvrásněném horami jako kus papíru, který se chystáme hodit do kamen, žijí dosud děje, jakým se bláhově usmíváme jen proto, že se u nás nestávají již po staletí.“ V roce 1933 se román Nikola Šuhaj loupežník poprvé dostává čtenářům do rukou. Rok 1933 vyplnil prací na fi lmu Marijka nevěrnice, jehož exteriéry natáčel spolu se svými přáteli Vladislavem Vančurou a Karlem Novým přímo v okolí Koločavy. Roku 1934 sbírá Olbracht materiál pro své další reportáže. Léta 1935–1936 pak věnuje práci na povídkách, které shrnul do knihy Golet v údolí. Tak jako v románu o Šuhaji loupežníkovi, vychází Olbracht ze skutečnosti. I tyto postavy žily a většina příběhů se opravdu stala – Olbracht je jen umělecky dotvořil. V Ivanu Olbrachtovi nalezla „země beze jména“ svého autora.

Slavný karpatský zbojník Oleksa Dovbuš - všechny skály, útesy a jeskyně jménem Dovbuša získaly svůj název podle největšího loupežníka ze všech ukrajinských hrdinů, jímž byl Oleksa Dovbuš. O jeho životě se mnoho neví a nezbývá tak než se obrátit k legendám. Dovbuš proslul jako ukrajinský Jánošík, který bohatým Polákům a Maďarům bral a chudým karpatským Rusínům dával. Jeho sláva přišla v době, kdy byl ještě členem oprišky, tedy malé skupiny zbojníků, kteří přepadávali bohaté pocestné. Dovbušova banda se nezaměřovala jen na šlechtu, ale zajala každého, kdo měl pověst ukrutníka — poté následovalo jakési improvizované přelíčení a nezřídka i poprava. Takový životní styl vyžadoval častou změnu úkrytů; podle legendy se Dovbuša nikdy nezdržel na jednom místě déle než dvanáct dní, což platí i pro úkryt v balvanech a skalních trhlinách poblíž Jaremči. Chudí jej zbožňovali, ale ze všech nejvíc milovala Dovbuše jeho milenka Džvinka, která jej nakonec ve 40. letech osmnáctého století zradila polskému úředníku (svému manželovi). Dovbuše dopadli ve vesnici Kosmač a na náměstí pak rozčtvrtili. Kusy jeho těla následně rozvěsili po vesnicích v celých Karpatech, aby odradili případné další vzbouřence. Jako národní hrdina, jenž stál proti cizímu útlaku, získal Oleksa Dovbuš ještě větší slávu po získání nezávislosti. V centru většiny západoukrajinských měst dnes mají Prospekt Dovbuše a portrét slavného zbojníka zdobí vše — od poštovních známek až po kostelní korouhve.

Poloniny a poloninské pasení - polonina není běžná vysokohorská louka, jaké známé třeba z Krkonoš nebo Jeseníků. Poloninám podobné louky můžeme najít například ve slovenské Velké Fatře, kde je původ jejich vzniku stejný. Co nás na poloninách může zarazit, je skutečnost, že zcela chybí přechodové vegetační pásmo mezi lesem a holinami, které bývá tvořeno buďto kosodřevinou nebo zakrslými jalovci. Naopak, louky zasahují mnohem níže a přecházejí přímo do vzrostlého, většinou listnatého lesa. Za tento stav vděčíme tzv. valašské kolonizaci, během které byl mýcen a žďářen (vypalován) les a kosodřevina, aby uvolnily prostor loukám – pastvinám. A tento stav je dodnes udržován dlouhodobým pasením dobytka. Proto nelze poloniny považovat za původní alpinský stupeň, protože ten se v těchto šířkách vyskytuje až někde nad 1600 výškových metrů. Ovšem pasení dobytka můžeme na druhé straně vděčit za to, že se na poloninách vyskytují vzácná rostlinná společenstva, neboť právě spásání vysokých agresivních druhů trav dalo prostor k životu také těm nevysokým poloninským kvítkům, jako jsou hořce, dryádky a místy i protěže.

„Blízko slunce a modré oblohy. Kdežto v údolích jsou dny krátké, stráně k západu se rozzlacují velmi pozdě a svahy k východu obracené zatemňují příliš časně, na poloninách není stínu mimo stín táhnoucích mraků, zde vychází slunce, které ještě dlouho nepřinese údolím jitro, bíle postupuje vysokým obloukem celou ohromnou oblohou a zapadá za modré obrysy dalekých hor v době, kdy ptáci tam dole již dávno odešli spat. Poloniny bíle rozkvetly kopretinami, modře hořci, zvonky a šalvějí, žlutě arnikou, jestřábníky a maceškami, červeně jetelem, kakosty, mateřídouškou a smolničkami. Zde se přes léto pase skot i brav z dalekého okolí, utrhuje masitými hubami trávu, která je právě tak špatná, že je tak krásná.“

Ivan Olbracht, Hory a staletí, Vesnice jedenáctého století

Zajímavé odkazy:
http://ukrajina.tv/ - české stránky věnované Ukrajině
http://www.ukraine.com/ - virtuální průvodce po Ukrajině
http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3211.htm - praktické informace o Ukrajině
http://www.traveltoukraine.org/ - oficiální turistické stránky o Ukrajině
http://www.kmu.gov.ua/ - portál ukrajinské vlády
http://www.tryukraine.com/info/weather.shtml - předpověď počasí pro Ukrajinu
http://www.meteoprog.ua/en/ - podrobná předpověď počasí pro Ukrajinu
http://www.webcamworld.com/directory/Europe/Ukraine/ - webkamery v Ukrajině živě
http://www.mzv.cz/kyjev - Velvyslanectví České republiky v Ukrajině

Důležitá telefonní čísla:
102 – policie
103 – první pomoc
104 – hasiči
109 – informace o telefonních číslech
112 – mezinárodní tísňová linka
+38044 5812835 - Česká centrála cestovního ruchu
+38 044 272 21 10 - Velvyslanectví České republiky v Ukrajině

 

Zájezdy

Zájezdy na Ukrajinu

Podkarpatská Rus

léto na vodě i horách

Splouvání vybraných úseků nespoutaných řek na nafukovacích 2 místných kánoích je doplněno vycházkami karpatskými lesy a náročnějším výšlapem na nebetyčné travnaté poloniny.

7 180 Kč Zobrazit detail zájezdu

Navštívíme: Ukrajina
Typ zájezdu: Pastorále Vodácké zájezdy

Termíny:
Připravujeme

9 Délka:
9 dnů
N Náročnost:
2-3
D Doprava:
autobusem
S Stravování:
bez stravy
U Ubytování:
kemp tábořiště

Podkarpatská Rus - jednodenní túry

toulky krajem Nikoly Šuhaje loupežníka a Ivana Olbrachta

Budeme nalehko podnikat jednodenní túry do přírody včetně výstupů na nejvyšší vrcholy polonin, ale nahlédneme také do historie nejvýchodnější výspy meziválečného Československa. Jedná se o kombinace turistického a poznávacího zájezdu.

5 760 Kč Zobrazit detail zájezdu

Navštívíme: Ukrajina
Typ zájezdu: Horská turistika Poznávání s turistikou

Termíny:
Připravujeme

10 Délka:
10 dnů
N Náročnost:
2-3
D Doprava:
autobusem
S Stravování:
bez stravy
U Ubytování:
tábořiště

Podkarpatská Rus - přechody polonin

vícedenní túry po poloninách Boržava, Svidovec a Černá hora

Vícedenní přechody tří podkarpatských polonin - Boržavy, Svidovce a Černé Hory. Mezi jednotlivými přechody se vždy setkáme s autobusem kde lze doplnit zásoby na další horskou túru.

5 760 Kč Zobrazit detail zájezdu

Navštívíme: Ukrajina
Typ zájezdu: Horská turistika

Termíny:
Připravujeme

10 Délka:
10 dnů
N Náročnost:
3-4
D Doprava:
autobusem
S Stravování:
bez stravy
U Ubytování:
tábořiště

Krym

skalní města, paláce, pláže a hory ukrajinského Orientu

Ponořte se s námi do vůní a atmosféry evropského Orientu, ochutnejte tatarské nebo ukrajinské speciality, pokochejte se výhledem z nebetyčných hor na pláže Jalty nebo se zaposlouchejte do šepotu Puškinovy Fontány slz v proslaveném chánově paláci v Bachčisaraji.

11 980 Kč Zobrazit detail zájezdu

Navštívíme: Ukrajina
Typ zájezdu: Poznávání s turistikou

Termíny:
Připravujeme

14 Délka:
14 dnů
N Náročnost:
2
D Doprava:
autobusem a vlakem
S Stravování:
bez stravy
U Ubytování:
turistická ubytovna


Fotky

Fotografie ze zájezdů na Ukrajinu

Krym

© Foto: Ivo Dokoupil

Skalní města, paláce, pláže a hory ukrajinského Orientu.

Podkarpatská Rus - přechody polonin

© Foto: Tomáš "Ochma" a Nikola Procházkovi, Lu a Dejv Vejslíkovi, Vilík Dvořák, Karolína Bendová

Nádherná liduprázdná příroda, charakteristické horské louky táhnoucí se po hřebenech ukrajinských Karpat,  tajemné zkazky, pohádky a pověsti a neuvěřitelně přátelští lidé. To je Podkarpatská Rus.

Podkarpatská Rus - jednodenní túry

© Foto: Martin Mítáš, Jirka Těžký, Tomáš "Ochma" Procházka

Podkarpatská Rus – nejvýchodnější výspa meziválečného Československa. Kromě populární Koločavy proslavené díky románu Ivana Olbrachta, nabízí tato část  Ukrajiny skvělé podmínky k turistice a výletům do stále ještě panenské přírody.

Podkarpatská Rus na kole

© Foto: Vilda Dvořák ml., David Barták

V sedle svého bajku projeďte Podkarpatskou Rus - travnaté poloniny, hluboké zalesněné doliny s rázovitými karpatskými vesničkami.

Podkarpatská Rus - plná vody

© Foto: Martin Mitáš, Vilda Dvořák ml.

Jak to vypadá na Podkarpatské Rusi na jaře či po pořádném lijavci

Letní vodácká Podkarpatská Rus

© Foto: Martin Mitáš, Vilda Dvořák ml., Sylva Janhubová

léto na vodě i na horách

Články

Články ze zájezdů na Ukrajinu

Podkarpatská Rus na vodě 2010 - video

Autor a foto: Vilda Dvořák ml.

Záznam z kudrnovského zájezdu na Podkarpatskou Rus. Splouvali se řeky Bílá a Černá Tisa, Těresva, Čeremoše a zdolával kopce Hoverla…

Zobrazit celý článek

Vodácká Podkarpatská Rus 2009 - video

Autor a foto: Vilda Dvořák ml.

Splouvání zakarpatkých řek Tisa, Těresva a Čeremoš

Zobrazit celý článek

Podkarpatské bicyklování - video

Autor a foto: Vilda Dvořák ml.

Záznam z cyklozájezdu na Podkarpatskou Rus v roce 2010

Zobrazit celý článek

Podkarpatské bicyklování - video II

Autor a foto: Martin Horalík

Záznam z cyklozájezdu na Podkarpatskou Rus v roce 2012

Zobrazit celý článek

Zajímavá místa


E-shop Wobchudek.cz