Nejvyšší hora Srbska: Midžor, nebo Djeravica?

Autor a foto: Dominika "Doda" Sommerová

Ze zájezdu: Makedonie a Kosovo, Makedonie MTB, Přírodní šperky Srbska, Štíty hor Makedonie a Kosova

Jaký je rozdíl mezi Srbskem a telefonem Nokia? Žádný. Rok od roku je to menší a menší. Už je to víc jak čtvrt století, co velkou část jihovýchodní Evropy vyplňovalo soustátí zvané Jugoslávie s centrem v Bělehradu. Nejvyšším pohořím byly tehdy Julské Alpy s Triglavem. Od té doby se ale mnohé změnilo a nebyl by to Balkán, kdyby to bylo jednoduché. Hledání nejvyšší kóty Srbska je vlastně exkurzí do rozervané duše celého Balkánu.

Jugoslávie se v devadesátých letech rozpadala, vzniklo několik samostatných států a mezi nimi Srbsko. Bělehrad zůstal hlavním městem dodnes, ale s vysokými horami to bylo horší. Dokud existovala do roku 2006 federace Srbska a Černé Hory, mohli se Srbové chlubit pohořími Durmitor a Prokletije. Dokud Kosovo nevyhlásilo v roce 2008 samostatný stát, mohli si Srbové hrdě vyšplhat na nejvyšší horu Djeravicu. A dnes? Nejvyšší horou Srbska je Midžor v pohoří Stará planina na hranici s Bulharskem. Jenže když tak bloumáte mezi hraničními patníky, neubráníte se myšlence, zda i ten Midžor nakonec neleží v Bulharsku. Ale v Srbsku to nahlas raději neříkejte.

Pěšky nebo Golfem
Výstup na Midžor (2169 m) není těžký. Po asfaltové silnici lze pohodově dojet až k horské chatě Babin zub a odtud je to pomalým kochacím tempem slabé čtyři hodinky (7,5 km, převýšení 700 m) až na vrchol. Většina cesty vede travnatým terénem s parádními výhledy na srbskou i bulharskou stranu. Značení je balkánské, takže je dobré na něj příliš nespoléhat. Oni totiž místní do značek rádi střílejí, rozebírají je, ohýbají nebo kradou… Na co však lze spoléhat stoprocentně, jsou vyjeté koleje, kterými k vrcholu míří místní landrovery. Proč by Srbové na kopec chodili, když se tam dá vyjet? A proč by vyráželi ráno, když kopec tam stojí i odpoledne a večer.

A tak k odpolední atmosféře Staré planiny neodmyslitelně patří rodinky v červených Golfech túrující motory svých vozů do vysokých otáček. Ač je to k nevíře, občas řev motorů přehluší i balkánský turbofolk linoucí se z ochraptělých reproduktorů. Pravda, až na Midžor vyjet nelze, ale kterého z balkánských túristů by to rozhodilo. Rakija a cigárko chutná stejně dobře i těch sto výškových metrů pod vrcholem. Vyrazíte-li na vrchol brzy ráno, věřte, že místní motorizované brigády nepotkáte. Za vycházejícího slunce má Stará planina magickou atmosféru a pozorovat jej ze samotného Midžoru je nádherný zážitek.

Oj Kosovo, Kosovo
Česká republika v květnu 2008 uznala Kosovo jako samostatný stát, ale mnohé země zůstaly v této věci neutrální, anebo vznik Kosova přímo neuznaly. Jedním z těchto států je samozřejmě Srbsko. Z tohoto úhlu pohledu by pak nejvyšší horou Srbů měla být Djeravica (albánsky Gjeravicë, 2656 m) v kosovské části pohoří Prokletije. Dostat se pod Djeravicu byl donedávna trochu oříšek. Cesty z městečka Junik i od kláštera Visoki Dečani byly špatné a rozbité, sjízdné džípem anebo dobře trénovaným Golfem. Ale poměry na Balkáně se mění rychle a s nimi i kosovské Prokletije. Místní mají hory rádi a s oblibou si zde staví takzvané vikendice. No a ti, kteří na západě zbohatli, staví víkendové hrady a k hradům je potřeba přivést rozumné cesty. A co teprve ke všem těm sjezdovkám, jejichž výstavbou vyhrožují nejbohatší. Na Djeravicu je třeba vyrazit co nejdříve, chcete-li tam po svých a komorně. Za pár let už se tam možná bude jezdit lanovkou.

Prokletije z ptačí perspektivy
Nejvyšší vrchol kosovského Prokletije lze vylézt z několika směrů. Nejznámější a jediná značená trasa vede z osady Gropa e Erenikut (7 km, převýšení 1100 m) po nových červenobílých pruzích načmáraných na kamení. Je tady docela slušná šance, že značení pár let vydrží, pokud ovšem místní klub kosovských turistů nepoužil ke značení vodovky. První polovina trasy plynule stoupá ke dvěma jezerům, to větší nese originální název Djeravica. Nad jezery je terén strmější a ze závěrečného výšvihu na vrchol se slabším povahám trochu zamotá hlava. Závěr je skalnatý a lehce exponovaný, ale nic moc strašidelného tam nečeká. Odměnou je naopak dokonalý panoramatický výhled na Kosovo, Černou Horu i Albánii. Já být Srbem, tak tenhle vrchol taky nikomu nedám.

Politika na hory nepatří, pokud tedy nejste na Balkáně
Donedávna to bylo s nejvyšším vrcholem Srbska takto jednoduché. Midžor, který je možná v Bulharsku, anebo Djeravica, která je podle části světa v Kosovu. Jenže pak došlo k přesnému vytyčení hranice mezi Kosovem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, a tak se v pohoří Šar planina, začalo šoupat hraničními patníky. A ejhle, dosud nevýznamná hora Velika Rudoka (albánsky Maja e Njerit, podle většiny zdrojů 2661 m) se přehoupla z vnitrozemí Makedonie přímo na kosovskou hranici. A ejhle, Velika Rudoka je podle některých map o celých pět metrů vyšší než Djeravica. Podle jiných zdrojů je to jen o metry tři a dá se najít mapa, kde Velika Rudoka jen o dva metry převyšuje Djeravicu. Kdo ví, ale vypadá to, že Kosovo má novou nejvyšší horu, ač o tom drtivá většina jeho obyvatel nejspíš nic netuší. Proč taky, tady už se vozem jen tak lehce nedostanou.

Chcete-li na vrchol, je třeba vyrazit na vícedenní trek pohořím Šar planina, kde zaručeně nepotkáte srbské rodinky ani kosovské stavitele sjezdovek. Možná na vás z některého z vrcholů zamává skupina postjugoslávských geodetů anebo srbští vlastenci s červenomodrobílou vlajkou. A časem tam třeba balkánští hrdinové dotlačí i toho Golfa.

To, o čem se zde píše, se dá zažít na akci Přírodní šperky Srbska, Štíty hor Makedonie a Kosova a Makedonie a Kosovo

Všechny zájezdy do Srbska nebo do Makedonie

Všechny články a reportáže