Polonina Černá Hora (Ukrajina)

Sahá od Jasinské kotliny do Rumunska po Prislopské sedlo (1418 m n. m.), ale na území Zakarpatské Ukrajiny jen po Černou horu. Směrem a rozlohou se podobá Svidovci, nemá však ani zdaleka jeho rozvětvenost. Výškou však patří na první místo a tvoří horský val Zakarpatí. Severozápadní větev je zcela na území Zakarpatské Ukrajiny, vrcholí v Pětroši (2020 m n. m.) a člení se ve dvě rozsochy: úzkou Kakarazu (1558 m n. m.) k dolnímu konci Jasině a rozložitý Šešul (1688 m n. m.) na jihozápad. Od Hoverly k Černé hoře směřuje vlastní pohraniční pásmo, oddělující Zakarpatí od Haliče. Mohutným dojmem působí Hoverla, objatá deskovitými balvany pískovce a srázně spadající skoro na vše strany, především pak na sever do rozlehlého kotle, vypracovaného bývalými ledovci. Z Hoverly stéká Prut do Černé Tisy Lazeščina a do Bílé Tisy Hoverla. Od Hoverly kráčíme na jihovýchod po hlavním hřebenu, míjíme jednotlivá sedla a stoupáme z kupy na kupu: Turkul (1933 m n. m.), Gutin-Tomnatik (2016 m n. m.), míjíme vlevo haličskou divokou rozsochu Spysy (1864 m n. m.), přecházíme Menčul (1998 m n. m.), až posléze ve vzdálenosti 18 km od Hoverly dostihujeme nejvýchodnějšího vrcholu Černá hora (2020 m n. m.), zvaného též Pop Ivan. Shlíží na východ do Čeremoše a dává vzniknout Balcatulu, hlavnímu prameni Bílé Tisy. Pop Ivan byl za první republiky nejvýchodnějším cípem. Na vrcholu stojí zbytky observatoře a chaty. Obě budovy byly zničeny během divokých bojů ve druhé světové válce. Dlouhou a lesnatou prolukou je od Černé hory a Černohorské poloniny oddělen Stoh (1650 m n. m.), povýšený světovou válkou na trojmezí mezi ČSR, polskou Haličí a rumunským Sedmihradskem.


Další zajímavá místa Ukrajiny


E-shop s outdoorovým vybavením ceskyraj.com